V letech 2010 a 2011 byly naposled statisticky sledovány pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti. Průměrné procento pracovní neschopnosti kleslo v roce 2012 o 12,4 %. Průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ v roce 2019 extrémně vzrostla na 56,85 dne a v roce 2020 dokonce na 62,51 dne. Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010–2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. V letech 2014–2017 počet dnů zase narůstal a od roku 2018 opět klesal. Průměrná doba trvání jednoho případu od roku 2013 střídavě klesala a stoupala přibližně o 2 %. V roce 2019 dosáhla 56,85 dne a v roce 2020 hodnoty maxima (62,51 dne). Vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2011 postupně vzrostl o 88,5 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech důvodech pracovní neschopnosti souhrnně o 9,7 dne (o 21,9 %) na hodnotu 34,4 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 7,5 dne (o 13,6 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.
